2007 – Chorvatsko Istrie

Tak jako každý rok, tak i letos o celozávodní dovolené Velvety v měsíci srpnu, vyrážíme na druhou dovolenou v tomto roce. Jen letos je trochu změna. Už čtyři roky jsme druhou dovolenou trávili vždy na kolech. Ovšem po zkušenostech z loňského roku, kdy v srpnu byly teploty v poledne okolo +16 stupňů Celsia, jsme se rozhodli, že se zajedeme ještě jednou prohřát k moři. S nápadem přišel Luboš těsně před nástupem na dovolenou a tak nebyly ani žádné velké přípravy. Bylo ale rozhodnuto. Nejkratší cesta přes Rakousko a Itálii do Chorvatska na Istrii. Žádné velké cestování ale nebylo naplánováno. Opravdu nanejvýš objedeme podél pobřeží Istrii. Hlavní motto bylo užít si sluníčka a teplíčka.
8.8.2007 vyjíždíme z Varnsdorfu v 17:15 hodin a na tachometru je 127 780 km (počáteční stav). Klasicky na Mladou Boleslav, Prahu, České Budějovice a Dolní Dvořiště. Do Rakouska vjíždíme ve 22:46 hodin a pokračujeme dále po silnici č.B310,B123,B309,B140. Ve 02:15 zastavuji na malém parkovišti vedle cesty a jdeme spát. Bylo to někde poblíž města Molln.Tento den jsme najeli 425 km.
Sölkpass
9.8.2007pokračujeme v 10 hodin dále v naší cestě. Jedeme stále po B140, potom B138, B320 a u města Diemler sjíždíme z hlavní a jedeme na Öblarn, Stein an der Enns, Gatschberg a přes Sölkpass (1790 m.n.m.- silnice se v zimě neudržuje).Obr.1Obr.2Obr.3Obr.4Obr.5Obr.6.Vyjeli jsme to na první př.stupeň. Cesta dolu byla také zajímavá. Silnice úzká, dvě auta se nevyhnou a do toho ještě cestu používaly volně se procházející krávy se zvony.
Za městečkem Rottenmann najíždíme na B96, potom na B97 a v městečku Stad an der Mur opět sjíždíme z hlavní a jedeme na Paal.Ve městě Kleinglödnitz najíždíme na B93 a ve městě Feldkirchen in Kärnten najíždíme na B94 a jedeme až do Villachu. Dále jedeme po B83 až na hranice s Itálií. No a tam je to už SS13, která nás vede do Tervisa.Lago di Predil ItálieTam nás napadlo, že bychom to mohli střihnout přes Slovinsko. No to proto, že neradi jezdíme po stejných cestách a naopak rádi poznáváme nové. Tak tedy najíždíme na SS54 a u Lago di Predil, kde krátce stavíme na svačinu, odbočujeme směr hranice Slovinska.Obr.1Obr.2Obr.3Obr.4Obr.5.Obr.6Obr.7Obr.8Obr.9Obr.10Obr.11Obr.12Obr.13. Cesta je klikatá, ale nádherná. Úžasné hory a krajina nás nutí stále zastavovat. Cesta se nám tím pádem trochu prodloužila, ale stálo to za to. Ve Slovinsku jedeme dále po silnici č.203, 102, 103 až do Görz, kde překračujeme hranice opět do Itálie. Najíždíme na SS55 a po té jedeme až do San Giovanni al Timavo a potom po SS14 až do Duina. No a jsme u moře. GPS nás navádí na přístav, ve kterém zůstáváme na noc. Je tam velké parkoviště se spoustou stánků a restaurací, pláží a disko-barem.Také bylo parkoviště dlouho do noci plné aut. Jedno místečko jsme ale měli a tak spíme pěkně do rána do 8 hodin. Stav tachometru 128 555 km. Místo nocování.Itálie - Duino
10.8.2007 se jdeme hned ráno vykoupat na pláž. Ta už v půl deváté byla pěkně zaplněná. No je vidět, že Italové mají dovolenou.Obr.1Obr.2. Po koupání jedeme dále. Sice jen kousek do městečka Miramare. No spíše letoviska. Je tam zámek na břehu moře na způsob našeho v Hluboké nad Vltavou s nádherným parkem ve stylu botanické zahrady. Tam jsme strávili dopoledne až do 14 hodin.Obr.1,Obr.2,Obr.3Obr.4Obr.5Obr.6Obr.7Obr.8Obr.9,Obr.10,Obr.11.
Miramare zámek
Je vedro a tak bychom se chtěli vykoupat. Popojíždíme jen asi půl km a stavíme u promenády, která vede od zámku Miramare až do Terstu. Opravdu nádherné místo. Přístup do moře po schůdkách nebo kamenech. Na 100m od sebe jednotlivé sprchy a pitná voda. Nechybí ani lavičky a vše je od silnice odděleno živým plotem. Tranzita máme hned za plotem a tak příprava oběda je na místě.Koupání,opalování a užívání si sluníčka jako vyšité. Obr.1Obr.2Obr.3Obr.4. Tak na tomto místě jsme vydrželi do večera. Pak se zatáhla obloha a v dálce nad mořem se chystala bouřka. Rozhodli jsme se, že přespíme někde nad Terstem. Začalo pršet a tak odjíždíme hledat místo na spaní. V Terstu odbočujeme podle GPS nejkratší na Villa Opicina. Prudké stoupání a vede nás takovými uličkami, že se tam tranzit sotva vejde.Mokré kostky, stoupání a jedeme na jedničku. Tranzit to nezvládá a stojíme, nelze se rozjet. Chci couvat ale za mnou se najednou objeví Ital v naleštěném bouráku. Nervózně troubí a nechápe, že by měl taky couvat. Za ním se už rozčiluje další Ital. Potřebujeme couvnout asi tak 5 m abychom mohli odbočit do postraní uličky. Couvám bez ohledu na reakce Italů a tím je nutím (skoro tlačím) k couvání. No povedlo se, snad už budu moci odbočit. Jenže v uličce do které chci zajet jsou po obou stranách odstavena auta a jestli se tam vejdu, tak to bude na milimetry. Hlasité troubení nervózních Italů za mnou vyláká zvědavce na ulici. Z malého baru několik Italů s nadšením a úškledky sledují můj manévr. Nakec se jeden slitoval a přeparkoval první auto v postraní uličce, abych mohl odbočit. Jde opravdu o milimetry. Zpocený a totálně vynervovaný provádím odbočovací manévr. Povedlo se a všichni si oddechli. No já nejvíce. Hledáme jinou cestu a nakonec jsme k cíli dorazili. Zajíždíme na parkoviště a jdeme spát. Místo nocování.
Terst
11.8.2007Vstáváme do mokrého rána. Celou noc drobně pršelo, ale je teplo. Odjíždíme z parkoviště a chceme najít někde plyn (GPL) do auta. Vracíme se proto po SP35 a dále SP1 k Duinu. Bohužel jsme na plyn nenarazili a tak jedeme znovu podél pobřeží do Terstu. Stavíme na promenádě. Je pod mrakem a přesto se jdeme koupat. Je teplo a sluníčko už prostrkuje paprsky mezi mraky. Setrváváme na promenádě. Odpoledne sluníčko už zase svítí. Sem tam mráček ale je pohodička.V 16:30 odjíždíme do Terstu. Krátká prohlídka náměstí a jednoho chrámu.Obr.1Obr.2Obr.3Obr.4Obr.5. Počasí se zase zhoršilo a tak odjíždíme směr Chorvatsko. Po silnici SS15 vjíždíme do Slovinska a tam pokračujeme po A1 a silnicí 11 k Chorvatským hranicím. Ty přejíždíme už za tmy na jedeme hned na Chorvatskou A9. Vede nás GPS a tak jí dost věříme. (I když po včerejších zkušenostech bychom neměli).Tentokrát nás ale vede dobře.(Stačilo v nastavení GPC změnit Nejkratší za Ekonomickou cestu). K našemu překvapení asi po 20 km se před námi objevily mýtné brány. Platíme mýtné a s pocitem, že pojedeme po dálnici vyrážíme dále. No dálnice našeho typu ale pořád nikde. Zastavujeme u benzinové pumpy k načerpání LPG. Mají a je docela levný,(3,35Kun). A tak tankujeme plnou(93,14L). Je skoro půlnoc a proto se rozhodujeme, že přespíme na parkovišti u benzínky. Tak tedy dobrou noc.Místo nocování.
Poreč
12.8.2007Po klidné noci opouštíme parkoviště benzínové pumpy a jedeme dále po placené A9. Po asi 16 km na výjezdu Baderna sjíždíme směr Poreč. Auto stavíme na centrálním parkovišti (pod plachtou) a vyrážíme na prohlídku města.Obr.1,Obr.2,Obr.3,Obr.4,Obr.5,Obr.6,Obr.7,Obr.8. Prohlídku jsme ukončili po poledni a jeli kousek podél pobřeží, abychom strávili odpoledne u moře.Sluníčko pálilo jako oheň a voda krásně teplá a čistá. No prostě úplná pohodička. Obr.1,Obr.2Obr.3.
Limský kanál
K večeru balíme a vyrážíme dále na jih. Do GPS je zadán cíl – Rovinj – nejkratší cesta. Samozřejmě s tím, že se podíváme na Limský kanál. No tedy jen od cesty z hora. Tam jsme se prodírali houštinami, abychom vůbec něco viděli. Jsou tam ale vyšlapané cestičky a tak to celkem šlo.
Do městečka Rovinj jsme přijeli už za tmy. Tak hledáme místo na zaparkování a přespání. Našli jsme parkoviště, ale tam to bylo do 22 hodin placené. Hledáme o kousek dále a přijíždíme na prostranství, kde jsou zaparkována obytná auta. Většinou samí cizinci. Při vjezdu na prostranství byla sice cedule se značkou přeškrtnutého stanu – ZÁKAZ KEMPOVÁNÍ. No s přesvědčením, že platí to co v Itálii, že když nerozbalíme stan, nebo jiné kempové náčiní, tak nekempujeme, ale jen parkujeme, jsme se zařadili mezi ostatní obytná auta.Obr.1. Rozhodli jsme se ještě, že si prohlídneme městečko v nočním osvětlení. Prošli jsme si pěkně promenádu a nábřeží. Všude je živo a plno lidí. Obchody otevřeny i o půlnoci a vinárny a bary praskají ve švech. Zpět k autu jsme dorazili v půl druhé a jdeme spát.Místo nocování-parkování-Pokuta
Rovin
13.8.2007nás probouzí krátce před sedmou hodinoubušení na dveře auta. A ejhle, oni to policajti. Tak otvírám auto a z gestikulace policajta se dozvídám, že jsme porušili zákaz kempování a že musíme zaplatit pokutu. Ohrazení na to, že nekempujeme ale jen parkujeme ho moc nebralo a na pokutě trval. Chtěl 200 chorvatských kun. Nezbylo nic jiného, než zaplatit. No ostatní obytná auta na tom byla stejně.Tak nám bylo jasné, že „chudí“ Chorvati musejí přeci na cestovním ruchu vydělávat víc než Italové.(viz Dovolená 2007 Itálie-Puglia I.část). Tak to bylo tedy probuzení. To, že jsme nebyli sami, kdo platil pokutu, nás trochu uklidňovalo a tak špatná nálada celkem rychle opadla. Popojeli jsme o kousek (50m) dále pod stromy a šli se vykoupat. Potom následovala prohlídka města Rovinj ve dne.A také návštěva největší dominanty městečka, kostela sv.Eufemie nám dala zapomenout na nepříjemné probuzení. Městečko taky opravdový skvost. Obr.1,Obr.2Obr.3Obr.4Obr.5Obr.6Obr.7Obr.8Obr.9Obr.10Obr.11Obr.12Obr.13.
Rovinj
Vracíme se k autu. Místo, kde jsme zrovna parkovali, bylo místem nějaké potápěčské základny. Malý domek s prostranstvím, kde byla tekoucí voda s nádrží, molo a přístup do vody pro spouštění lodí. Na prostranství bylo několik turistů na lehátkách a užívali si moře. Tak jsme se rozhodli, že nebudeme nic hledat a zůstaneme zde. Příprava oběda a následné koupání nás zaměstnalo na celé odpoledne. K večeru jsme se ale museli začít starat o to, kde přespíme. Bylo nám jasné, že tady už riskovat pokutu nebudeme. Opouštíme kolem 20. hodiny tedy Rovinj a jedeme se podívat k velkému středisku Villas Rubin, kde je Camp Polari. No jeli jsme tam také proto, že tam měly být ve 22 hodin nějaké autoakrobace, kaskadéři . Náhoda nám ale pomohla a docela jistě jsme přijeli na místo, které přes den určitě bylo zaplněné auty s plážovými turisty a večer úplně prázdné. Bez varovných cedulí a poplatku. Několikrát jsme ho obešli, abychom si byli jistí, že nebudeme porušovat zákazy. Nikde nic a tak zajíždíme k lesíku a parkujeme k přenocování. Obr.1Místo nocování. Jdeme se ještě projít po areálu kempu a hledáme místo, kde budou autoatrakce, kaskadéři. Kemp byl obrovský a plný. Kaskadéry jsme také našli, ale 100 kun na osobu jsme za vstup nedali. Jo, pokuta za minulou noc to rozhodla za nás. Jdeme tedy spát.
Rovinj
14.8.2007 začínáme ranním koupáním v kempu Polari. Tam ale zůstat nechceme. Obr.1. Vracíme se na naše místo u potápěčů v Rovinji. Dopoledne jsme ale znovu věnovali prohlídce města a začínáme u Františkánského kláštera. Byl ale nepřístupný. Narazili jsme na pěkně zralé fíky přímo na stromě a tak byla super snídaně. Pěkně jsme si prošli Rovinj kolem dokola po pobřeží a staré uličky. Obr.1,Obr.2Obr.3Obr.4. Koupili si pizzu a melouna a kolem poledne se vrátili k autu-základně potápěčů. Pak už následoval oběd a koupání, slunění a flákání. Seznámili jsme se také na tomto místě s polskými manželi. Obr.1. Asi v našem věku. Přijeli do Chorvatska stejným fordem jako my a také jezdí do Itálie. Andřej půjčil Lubošovi surf a učil ho surfovat. No sranda, Lubošovi to vůbec nešlo. Pořád padal do vody. Alenka si povídala s Kristýnou o cestování po Itálii. K večeru jsme ještě navštívili v místní inzerci propagovaný park Chorvatsko v miniatuře. Je to obdoba Itálie v miniatuře, ale v podstatně menším měřítku. Obr.1Obr.2Obr.3. Přespali jsme zase na parkovišti u kempu Polari
Noc Rovinj
15.8.2007 Hned jak jsme se probudili, jedeme do městečka Rovinj na své místo u potápěčů. Polští přátelé tam už byli. No půjčili nám kola a my jsme si projeli pobřeží. Také jsme zase našli fíky a tak jsme trhali i do zásoby. Po obědě probíhalo rybaření, škola surfaření pro Luboše a Alenka si povídala s Kristýnou. Společně jsme strávili krásný slunný den. Moc fajn lidičky. Na noc jsme jeli opět na své noční místečko ke kempu Polari. Kristýna s Andřejem, že přijedou za námi. Čekali jsme na ně dlouho do noci, ale nepřijeli. Jinak noc byla v pohodě.
Bale
16.8.2007Opět jedeme do městečka Rovinj na naše stanoviště u potápěčů. Provedli jsme ranní koupel a když už jsme chtěli odjet, objevili se Kristýna a Andřej. Večír nás nenašli. No tak jsme se rozloučili a pokračovali v naší cestě po Istrii. Naše zastávka byla v Bale.Obr.1Obr.2Obr.3Obr.4Obr.5Obr.6Obr.7Obr.8Obr.9Obr.10Obr.11.
Malé, ale nádherné městečko. Našli jsme tam také fíky a byly moc dobré. Jen bylo šílené vedro. Jedeme tedy první možnou odbočkou k moři, k obci Barbariga. Tam hledáme, jak se dostat co nejblíže a náhoda a nebo štěstí nás dovedlo na překrásné místo. Piniový háj s pěkným příjezdem až k vodě.Přístup do moře byl sice kamenitý, ale lidí nebylo moc a tak jsme měli docela soukromí. Taky šly plavky dolů.BarbarigaByla to úplná idylka. Auto v lese krásně ve stínu, my u moře na sluníčku a nikde nikdo. Moře krásně teplé a co nám tedy chybělo? Nic, a tak jsme se oddávali pohodičce.Obr.1,Obr.2,Obr.3,Obr.4,Obr.5,Obr.6,Obr.7,Obr.8,Obr.9.
Idylka u moře
17.8.2007jsme celý den lenošili u moře v piniovém hájku. Jedli čerstvé fíky, zásoby z domova a užívali si teplého moře a sluníčka. Řeknu vám to byla tedy „NUDA“. Celou idylku narušila chorvatská mládež, která přijela na večír do tohoto lesíku si udělat soukromou minitechnoparty. Pařili do rána s reproduktory a zesilovači na plno.
Pula Koloseum
18.8.2007opouštíme dopoledne po ranním koupání piniový háj a jedeme do Puly. Prohlídka města byla v tom vedru unavující, ale mají tam tolik cca 2 tisíce let starých památek, že ani nevědí co s tím, protože je používají jako sedátka v parku. Prohlédly jsme si Katedrálu Nanebevzetí Panny Marie, náměstí, radnici (zadní stěna je z Dianina chrámu), Augustův chrám, byzantskou baziliku (už jen dochovaná pohřební kaple) Santa Maria Formosa, Zlatou bránu, hrad s pěkným výhledem na město a divadlem, kostel sv.Františka (dřevěná Madona),Archeologické muzeum zvenčí, Herkulovu a Dvojitou bránu a samozřejmě i Koloseum, (postaveno 69-81 n.l., 132,45×105 m a výška 32,45 metrů, 72 oblouků a pojmulo 23 tisíc diváků).Obr.1Obr.2Obr.3Obr.4Obr.5Obr.6Obr.7Obr.8Obr.9Obr.10,Obr.11Obr.12Obr.13Obr.14Obr.15Obr.16Obr.17Obr.18Obr.19Obr.20. No a tím jsme prohlídku města ukončili. V 15 hodin odjíždíme směrem k nejjižnějšímu cípu Istrie.Vede nás GPS a v městečku Premantura, tedy za městečkem, nás staví závora a vjezd jen se zaplacením do kempu. GPS nemá podrobnější mapy a tak jinou cestu nenašla. Škoda, dál tedy nejedeme. Až doma na Googlu jsme zjistili, že tam jsou ještě jiné přístupové cesty k jižnímu cípu. Tak možná někdy příště. Premantura
Na jižním cípu Istrie
Vracíme se zpět a nad městečkem Premantura stavíme s tím, že bychom se také utábořili na noc. Zajeli jsme tedy k takové zátoce a do okraje lesíka. Z cesty jsme tedy vidět nebyli. Krátké koupání, a následoval pokus Luboše o rybolov. No zase nic nechytil. Po setmění jdeme spát. Ve 23:30 hodin bušení na dveře auta. No jistě, zase policajt a slušně nás vyhání do kempu a nebo hotelu. Asi to tam ti policajti pěkně hlídají. Nejprve si říkáme, že přespíme někde v Pule na parkovišti u marketu, ale pak přeci jenom padlo rozhodnutí, vrátit se do piniového lesíku k Barbarice.Tam jsme dorazili v půl druhé. Chorvatská mládež pokračovala v minitechnopárty a tak jsme si dali špunty do uší a šli spát. No jen v podvědomí jsme trochu ze strachu sledovali jejich rozdělaný oheň. To bylo dosti riskantní v tom teplu, suchu a ještě k tomu v piniovém lese.
Barbariga v piniovém hájku
19.8.2007jsme celý den strávili v piniovém lesíku u moře na našem idylickém místečku. Domluvili jsme se, že k večeru už vyrazíme zpět na sever. V 17:15 vyjíždíme směr Terst. Naše první zastávka byla u benzínové pumpy, kde jsme brali plyn při příjezdu do Chorvatska. Plníme do vrchovata nádrž a pokračujeme. V Terstu stavíme na promenádě u moře, kde jsme také již byli. Koupání, dolnění vody do kanystru a jedeme dále do Duina na parkoviště k přístavu. Jen jsme netušili, že tam v 22 hodin bude plno a další auta přijížděli. Tak jsme dvakrát objeli parkoviště a čekali na uvolnění jednoho místečka pro nás. V noci kolem 2. hodiny Luboš přeparkoval auto na místo ke zdi a vyprázdnil do kanálu již dosti plnou nádrž chemického WC.
Duino - místo nocování
20.8.2007 nás probouzí budík. To bylo nutné proto, že od 9 hodin je parkoviště placené a věděli jsme už z naší předchozí zastávky na tomto místě, že to dost kontrolují. Tak rychle vykoupat (naposledy v moři) a v 9:05 hodin odjíždíme směr Udine. Hned nad Duinem ale GPS cestu nezvládla a vedla nás hroznými zkratkami do kopců, cestou necestou až to bylo podězřelé. Tam v kopcích nás také stihla pěkná bouřka. Průtrž mračna, že nebylo vidět na 10 metrů a do toho i kroupy. Teplota klesla okamžitě na 17 stupňů Celsia. A to byl konec našeho vyhřívání o této dovolené. Pak už cestou byla jen zima a místy deštivo. Ve 12:50 hodin opouštíme Itálii v Coccao Valico. (14,7 stupňů Celsia). Odtud to máme domů ještě 668 km. Krátká zastávka na oběd a ve 13:20 vyrážíme. Rakousko přejíždíme bez zbytečných zastávek, ale mimo dálnice. Na České území vstupujeme ve 20:28 hodin u Dolního Dvořiště. Jeli jsme tedy 7 hodin 335 km. No hrůza, průměrná rychlost vychází pod 50 km/h. Přitom 10 denní dálniční známka v Rakousku stojí jen 7,6 Eura. No příště už jí koupíme.
Domů nám zbývá ještě 330 km. Tak jedeme jen ze zastávkami na doplnění paliva. Až do Dolního Dvořiště jsme jeli na chorvatský plyn.
Do Varnsdorfu jsme dojeli 21.8.2007 v 02 hodin. Konečný stav tachometru 129 876 km. Najeli jsme tedy na této dovolené 2096 km. No a to je letos ze zahraničí vše.
This entry was posted in 2007 ? Chorvatsko Istrie, Cestopisy Itálie. Bookmark the permalink.

Napsat komentář